Dobrý den, tento sklep před léty postavil tchán.Já jsem teď převzal hospodárku a chtěl bych si sklep ponechat.Ale je dle mého názoru špatně provedené odvětravání.Můžete mi prosím dle přiložených obrázku poradit kde je chyba.Děkuji

A čím se to podle Vás špatné odvětrávání projevuje?

No očekával bych nějaký tak vzduchu, aby tam nebyla taková vlhkost.

Z Vaší odpovědi tedy předpokládám, že problémem je vlhkost. Nejsem žádný odborník přes sklepy nicméně u klenutých (kamených) sklípků, pokud nějaké větrání bylo, bylo zhruba stejné jako je na obrázcích - tj. v zadní části bylo větrací okénko či roura vyvedená nad okolní terén. Ale ani ve sklípcích s větrací rourou (alespoň co mám zkušenost) není cítit nějaký "průvan".

Asi jsme Vám moc neporadil, ale alespoň se příspěvek dostal výše a někdo znalý věci zareaguje.

Pokud chcete více větrat, chtělo by to ještě jednu trubku těsně nad podlahou. 

Ale podle fotek to nevypadá tak moc vlhké. Na tom kovovém stropě se vám bude srážet vlhkost vždy, protože to je nejstudenější místo sklepa.

A co přívod vzduchu, máte nějakou větrací mřížku třeba dole ve dveřích? Aby hlavička odváděcí trubky byla výš.

Letos jsem na boční stěně u vchodu, asi ve výšce 80 cm.přidělal mřížku s ventilátorem.Proud tam zatím nemám, ale domnivám se, že pokud by tam byl sebemenší tah tak by se ventilátor roztočil.

V plastové trubce DN 100 nepočítejte s velkým průtokem vzduchu - je to spíš větší infiltrace. Proudění vzduchu vzniká rozdílem teplot (hustot) vzduchu a tahovou výškou, popř. účinkem větru. V létě je ve sklepě daleko chladněji než venku, takže vzduch se nevytlačí. Dejte k díře proužek z mikrotenového sáčku a uvidíte, zda vzduch proudí, nebo ne a jakým směrem.

Co budete ve sklepě skladovat?Aby jste zjistil proudění tak to už je průvan ale to je žádoucí jen na určitou dobu ne trvale.

No skladovat bych chtěl hlavně ovoce a taky nějakou tu zeleninu zahrada je dosti velká.

Proudění se dá zjistit i zapáleným zapalovačem u trubky odvětrání sklepa. Jako problém vidím zhruba stejnou výšku vstupních dveří a odvětrávacího komínku. a jaká je vlhkost zjistíte vlhkoměrem. Dle fotek je sklep postaven z materiálu co dům dal... jsou vidět i problémy se zatékáním a prosakováním vody. Ten klenutý strop z trapézových plechů nebude věčný... Zřejmě tam již skladovali dříve ovoce tak se zeptejte jaký byl výsledek. Z.M.

U nás jsou sklepy buď vytesané přímo ve skalním pískovcovém masivu, nebo postavené podzemní sklepy z pískovcových kvádrů. Ani u jednoho sklepa jsem nezaznamenal jakoukoliv izolaci proti vlhkosti, naopak. Kdo má to štěstí mít přímo vesklepě studánku nebo protékající potůček je king. Podlahy jsou přírodní (vytesaný pískovec nebo dusaná hlína se šlapáky, případně volně položená nespárovaná betonová dlažba). Kdo chce tento sklep dezinfikovat, natírá na podzim vnitřní stěny roztokem hašeného vápna.

Osobně mám na zimní uskladnění ovoce a zeleniny klenutý podzemní sklep 2,5 x 4 m asi 200 let starý, složený z pískovcových kvádrů. Dveře jednoduché, dřevěné ze 4 cm hoblovaných falcovaných fošen vydatně napuštěných fermeží [(vyrobeny 1967 - bez jakékoliv hniloby) minulý rok jsem je celkově přetřel barevným luxolem a z vnitřní strany obložil polystyrenem (při silných mrazech mi v okolí 3/4 m od dveří namrzala jablka]. Odvětrání je trubkou ve stropě asi o průměru 70 mm o délce 80 cm, vzduch si přisává 1 cm spárou pode dveřmi (horní a svislé spáry jsem utěsnil). Účinnost větrání jsem neměl nikdy důvod prověřovat, neb cca 2 q uskladňovaných jablek stačí naše rodina do poloviny ledna sníst (do té doby jsou vždy bezvadné, šťavnaté). Zeleninu ze zahrady též nejpozději do poloviny února zkonzumujeme, pouze brambory skladujeme až do dubna. Brambory nám běžně ve vlhkém prostředí našeho sklepa začínají během ledna klíčit (přirozený jev), musím je však mít uskladněny ve vzdušných přepravkách uložených v malé výšce nad podlahou (aby k nim mohl vzduch) a zhora přikryty proti kapající vodě. Při jarním tání sněhu se vrstva zeminy nad sklepem promočí a do sklepa zatéká jednak spárami mezi pískovcovými kvádry, jednak průskem přes porézní pískovec. Tehdy je ve sklepě již nadměrně vysoká vlhkost (spíš potopa) a zbytky brambor tím pádem začínají plesnivět a hnít. Proto se chystám místo nad sklepem "zastřešit" nějákou chatkou nebo altánkem  (dřít se s odkopáním zeminy k provedení izolace protí prosakující vodě se mi nechce) . Proniknuvší voda se zase běžně vsákne do země.

Otázkou je, k čemu chcete, aby Vám sklep sloužil. Jestli na uskladnění ovoce, je vyšší vlhkost žádoucí, jinak Vám budou plody (jablka obvykle) vadnout. Větrání je potřebné kvůli odvodu dozrávacích plynů, ale to tam, myslím, tchán má. 
   Kamarád má sklep, kde mu celoročně na zemi stojí voda a on chodí po kamenech. Ještě v tuto dobu tam má krásné šťavnaté Idaredy.

Kde umístit větrací otvory do sklepa

Nejprve objektivně změřte vlhkost a teplotu, po té proveďte sanační opatření - slabým místem bude podlaha, jistě bez hydroizolace. Předpokládám, že je z betonu, jistě se vyplatí provést jednoduchou hydroizolaci, například svářenou lepenkou (sklobit a podobně) a na ní nanést betonovou mazaninu (můžete přidat prostředky stavební chemie pro sanaci plísní. Zvažte případně nástřik zdí čel sklepa nějakým polyuretanovým, nebo akrylátovým stavebním penetračním prostředkem, nejlépe s přídavkem protiplísňových prostředků.

Dobrým trikem je i vytvoření   tzv. "suché studny", je to starý francouzský vinařský trik. Není li těsně pod podlahou spodní voda, vytvoříte nejlépe kamenem zděnou "studnu", na dně s kačírkem.  (více k tomuto tématu naleznete v somelierské literatuře) V této "studni" bez vody je rosný bod posunutý níže než ve sklepě - je vždy trochu chladnější - kondenzuje zde tedy vzdušná vlhkost a vsahuje dnem pryč.

Vlastní ventilaci bych provedl minimálně dvěma trubkami 160 mm.

PS. co Vás přesvědčí o nutnosti boje s vlhkostí je legrace se starou malou mrazničkou, máte - li ve sklepě elektrický proud, postavte zde "na šišato ", se zvedlým přením okrajem malou - stolitrovou mrazničku a pustě ji v tepelném " zkratu", tj. s otevřenými dvířky, přijďte za 48 hodin a budete žasnout, jaké množství kondezátu se zde objeví. (pokud byste ve vzdálenosti metru  - dvou nechal proti mrazničce běžet libovolný větráček, budete překvapen ještě více.

Není to samoúčelné - pokud budete zároveň měřit vlhkost, zjistíte v podstatně difuzní kapacitu podlahy a stěn sklepa pro prostup vodních par. Mrazničkou  prostor vysušujete, pokud měřená vlhkost výrazně poklesne, můžete volit i jen částečná sanační opatření, pokud zůstane nezměněna, je to důkazem toho, že prostup vodních par stěnami a podlahou stačí bohatě doplnit  páry odvětrané zvažovaným ventilačním systémem

podival bych se na plisne.com tam je neco napsane ale hlavne vetrani..pokud je to napadaene tak na plisne.com je i postup jak to odstranit..

asi jsem špatně hledal, ale mimo obecných plků je na uvedené adrese toliko skrytá nabídka služeb.

Navíc informace na tomto "webu" jsou velmi, ale velmi stručné a natolik povšechné, že i pouhé přečtení předmluvy libovolné publikace věnující se například problematice zateplení, či snace vlhkosti má mnohonásobně vyšší vypovídací hodnotu.

Z webu plisne jsem se dozvěděl : " Nárůsty plísní menších rozsahů v bytech je možné odstranit “svépomocí”. nebo " Všechna větší poškození, zejména ve spojení s odstraňováním stavební závady, je vhodné svěřit odborným firmám"

Nebo dokonce, že : "Dezinfekce míst napadených plísněmi se vždy provádí mokrou cestou tak, aby se spory plísní nemohly uvolňovat do ovzduší." a "Dezinfekci je vhodné provádět při otevřeném okně, není-li to možné, tak ihned po ní je nutné místnost vyvětrat."

Tyto informace mají pro člověka vlastnícího vlhkou stavnu skutečně cenu zlata.

Na základě vlastních zkušeností bych vlhkost ve sklepě nepřeceňoval - mám starou chalupu, jejíž s oučástí je starý (min 150 let) kamenný sklep, který jsme před 25 lety rozšiřovalli, nové konstrukce jsou cihlové.
Pokud si pamatuji, sklep byl vždy velmi vlhký - kapičky vody byly úplně všude, nic ve sklepě nemohlo být ze dřeva... - ale kamennému zdivu ani uskladněnému ovoci to nijak nevadilo. Problémy byly pouze s cihlovým zdivem, které se začalo po 20 letech na několika místech lehce rozpadat, asi poté, co ztratila účinnost vertikální izolace z asfaltové lepenky.
Protože jisté problémy s vlhkostí byly i v přízemí chalupy, před 3 lety jsem v objektu instaloval magnetokinetický vysoušeč zdiva a jako zcela vedlejší (a nečekaný efekt) se rapidně snížila vlhkost i ve sklepě.
V současnosti jsem tedy nucen během zimních měsíců občas zvlhčit podlahu v ovocné části sklepa, abych zabránil rychlému vadnutí jablek. Chci tím říct - pokud u vás nedochází k masivní degradaci zdiva vlivem vlhkosti, vůbec bych ji neřešil.

Tomáši, je důležité si ujasnit, k čemu má sklep sloužit. Pokud v něm chce člověk uskladnit pouze jablíčka, je zbytečné honit se za chimérou, pokud ale ve sklepě chci mít cokoli, čemu vadí přílišná vlhkost, je na rozvaze, zda neprovést sanační opatření

Zdravím, měl bych takovou prosbu??!Máme na jaře na zahradě vysoko povrchovou vodu je už drenáž proroslá někde kořeny tak neodvádí a já chci postavit sklep ze žulových haklíků a chtěl bych to od izolovat svařenou jezírkovou folií (to je asi jediné co by to mohlo vodu udržet!!   IPU jsem zavrhl ihned),jelikož tam není zapnutý proud a nemohlo by čerpadlo s plovákem spínat jarní vodu..vlhkost ve sklepě bych chtěl vyřešit dubovým roštem a vodu naopak nalít jen po podlaze... nechci mít jako soused vodu po strop a všechno ovoce atd. před táním odvážet jinam..bude napolo zakopán a zbytek navršen zeminou a folie by šla 20cm nad terén..jedná se jen o vodu ze země!!! co naprší na navršenou zeminu to neva...  jaký je Váš nápad a názor?? díkes

Sisyfos versus nefunkcní vysoušece zdiva a čítajte pozorne až do konca.

Dobrý den, já jsem taky řešil před měsícem odvětrání ze sklepa z důvodu vlhkost. Ve vašem případě bych radil - ve spodní části dveří nebo zdi co nejníže zemi udělat pro přístup vzduchu otvor asi 10x10 cm nebo rouru plast 15 cm v průměru. To odvětrání by mělo být až pod stropem a asi stejných rozměrů.  Ten větrací komín bych natřel načerno, aby se zrychlila cirkulace. Mám to tak a funguje to.

Jarda  

Ale pozor, sice mít dole malý přístup vzduchu a nahoře malý odvod je základ, ale pozor na vstup-na dveře. Staří sedláci měli pravidlo: v zimě mít přes den dveře otevřené a ana noc zavřít a v létě naopak, přes den dveře zavřené a na noc otevřít, jinak se Vám bude zdánlivě paradoxně sklep v létě více rosit a to tím více, čím více budete větrat, protože tam bude vnikat teplý vzduch, ten se ve sklepě ochladí a při dosažení rosného bodu na stěnách ze vzduchu se vysráží vlhkost a stěny budou samá kapka. Když se mi to v létě stalo, tak jsem zavřel dveře do sklepa a za týden byl sklep pěkně suchý. Tož tak. Karel