Zdravím všechny.
V roce 2011 jsem doma kompletně zrekonstruoval kotelnu, ve které jsem nainstaloval Dakon DOR 24 spolu s AKU nádrží. Prvních pár měsíců po instalaci jsem zapojení dotahoval, šlo například o doplnění bezpečného využívání zbytkového tepla v kotli. V roce 2020 jsem Dakon DOR 24 vystrkal z kotelny ven a nahradil jej Dakonem DOR 4F 24 (primárním důvodem byl papír o plnění emisí), který má proti předchozímu výrazně větší násypku, což umožňuje poměrně pohodlné využívání dřeva jako hlavního paliva. Zapojení kotelny zůstalo během výměny kotle zcela nedotčené a šlo prakticky jen o přišroubování nového kotle na staré příruby, o předělání odkouření z důvodu potřeby zdokonalení (eliminace krátkého vodorovného úseku, kde se usazoval prach) a o vybílení.
Tak tolik něco pro představu o mých zkušenostech s návrhem a provozem zapojení s AKU. Kotelnu jsem v roce 2011 navrhoval a realizoval svépomocí (s výjimkou svařování autogenem), ale v mém vlastním oboru je zcela běžné pracovat s velkým množstvím norem, tak jsem tehdy nastudoval prakticky všechny související normy (včetně norem pro důležité prvky jako jsou např. tlakové pojišťovací ventily). Technik při první povinné kotrole kotelny se celkem divil, když jsem mu precizoval požadavky norem na věci, které mylně zprvu pokládal za nesprávné.
V současnosti doma lehce směřujeme k pořízení FVE. V rámci doplnění elektrokotle pro ukládání přebytků elektřiny do AKU plánuji změnit část zapojení mé kotelny pro nabíjení AKU tak, abych zapracoval nabyté zkušenosti a pokročilé myšlenky a nebylo už co dál vylepšovat. Výsledné schéma vám zde dávám k volnému využití. Toto schéma jsem nedávno nakreslil pro rekonstrukci kotelny mého bratra, který má podsklepený dům, proto je provedeno tak, aby samotížně fungovalo nejen nabíjení ale i vybíjení nádrží do radiátorů (s omezením kvality reguace teploty).
Předpokládám, že schéma se bude málokomu líbit ale to mi opravdu vůbec nevadí. Mou poslední prací byly systémy kategorie A dle EN 61226 (před tím jsem dělal nižší kategorie v jiné firmě). Chudák konkurence si ještě nezvykla, že to, co pokládali za nemožné je opravdu skutečnost. Takže na prvotní nepřijetí mých výsledků od většiny jsem už dávno zvyklý. Konkurence si může trochu vydechnout, plánuji už změnu a posun jinam.
O výhodách zapojení se tu bude v dalším určitě diskutovat. Jednou z výhod je, že při běžícím kotlovém čerpadle je zde zcela eliminováno samotížné proudění přes -Q4. Pokud -Q1 bude dostatečné dimenze, tak na něm bude zanedbatelná tlaková ztráta ve srovnání s ejektorem -M1 a tudíž i míra jeho otevření bude jen minimálně ovlivňovat průtok kotlovým okruhem. Výsledek je, že průtok kotlovým okruhem bude prakticky konstantní a že tudíž jej nepotřebujete měřit pernamentně průtokoměrem pro určení okamžitého výkonu kotle (stačí změřit průtok jen jednou nepřímo a pak už stačí pro určení výkonu měřit jen teplotu do kotle a z kotle).
Nabíjecí okruh vám asi připomene Ladomat ale ten je jen velmi nedokonalý, protože jej každý provozuje s přišroubovanou zpětnou klapkou, ta by mu tam jinak imrvele klapala.
Krasopisec už dávno nejsem, v době častého řešení problémů s různými rovnicemi to bývalo jiné.
Zpětný ventil -Q3 tam asi není úplně nezbytný a bylo by vhodnější jej umístit do série s čerpadlem -G1.
Milan Jakeš
Seznam částí:
-B1 snímač teploty od regulátoru -Q1
-B2 snímač teploty od regulátoru -Q1
-C1 tlaková expanzní nádoba
-E1 kotel na TP
-E2 elektrokotel NIBE TJ 2“ HP 9kW
-F1 tlakový pojistný ventil
-F2 teplotní pojistný ventil dochlazovací smyčky
-G1, G2 oběhové čerpadlo
-M1, -M2 ejektor z redukovaného Cu T kusu 35x35x15
-P1 teploměr
-Q1 1“ 3C ventil s regulátorem konstantní teploty Afriso ACT 443, 230 V s ovládáním čerpadla
-Q2 ESBE VTC 511 / 70°C - 1" 3C termostatický směšovací ventil
-Q3, -Q5 1“ zpětná klapka s pružinou
-Q4 5/4“ zpětná plovoucí klapka s gumovým těsněním
-V2 filtr pevných částic 5/4“
