Jak nejlépe rozvést teplo po místnosti/cirkulace

Topím na chatě otevřeným krbem. Místnost je nerovnoměrného tvaru. U krbu a okolí 3 metry je teplo, ale do některých zákoutí se teplo tolik nedostává. Bylo by dobré ke stropu umístit ventilátor a hnát studený vzduch nahoru a teplý dolů a tím více cirkulovat vzduch v místnosti?

 

Díky za rady.

Tři metry od ohniště to vidím na sálavé teplo. Zkuste na některých místech změřit teplotu u stropu a u země. Jestli bude v teplotách velký rozdíl, tak vám ventilátor pomůže. Hlavně si kupte s letním a zimním provozem, protože někdy je lepší vzduch nasávat uprostřed a rozptýlit ho vrchem všemi směry a někdy zase naopak. R.

Mám na chalupě velká kachlová kamna ve velké kuchyni stavěné do tvaru L. Nad nimi u stropu je brzy po zatopení docela horko. Na vedlejší kredenc jsem umístil velký (a hlavně tichý) kancelářský ventilátor, který se automaticky taky natáčí do stran - a má to obrovsky kladný vliv na celou velkou kuchyň.

Otevřený krb má minimální účinnost, teplo vám utíká komínem a tak stejně není co rozvádět. Spíš než dělat něco s cirkulací si pořiďte kamna nebo krbovou vložku.

Podle mne by mělo být na krbové vložce napsáno: "Minstr zdravbotnictví varuje, provoz teplovzdušné krbové vložky vám může poškodit zdraví". Proč je tomu tak, to se učí v předmětu Technika prostředí. Nejprve normy zakázaly parní konvektory, pak otopnou vodu nad 85°C a dnes se opět vracíme ke karcerogénnímu přepalovanému prachu. V zahraničí používají teplovzduch ale jde přes účinné filtry (H10 a více)  a vzduchové kanály se každý rok čistí. Dokonce v Americe jsou kolaudovány vzduchovody a musí mít vždy do 5 metrů délky kontrolní a čistící otvor.

Americké vzduchovody v USA jsou kolaudovány díky předpisům, které vznikly po několika smrťácích s legionelou a týkají se převážně klimatizačních zařízení. 

Nebezpečí "Knacerogeních přepalovaných prachů" je iluzorní, a u rozvodů teplovzdušnými vložkami pouze hypotetické a a z hlediska zdravotního dopadu objektivně neměřitelné. Se stejnou logikou by lokální topidlo ve formě otevřeného krbu bylo z hlediska hypotetických rizik o několik řádů silnějším zdrojem polétavých kancerogenů, vůbec nemluvím o tom, pokud někdo vaří na plynovém sporáku, spalování není dokonalé a mimo vodních par a CO2 vznikají i spaliny ve formě nejrůznějších derivátů uhlovodíků a to dokonce těch nejkancerogenějších. Stejně by dostalo červenou jakékoli lokální topidlo s rozžhaveným povrchem.  Ale i zde se jedná o teoretické riziko.

Stejně by člověk nemohl rozvítit doma při slavnostní večeři svíčky nebo do konce zapálit na stromečku balíček prskavek.. Podle německých doporučení by kutil, bastlící doma plošný spoj měl být vybavený i odsávačem par, vzniklých při pájení. CHybí mi již pouze jímač střevních plynů, které obsahují velmi jedovaté plyny například (H2S) a navíc obsahují i skleníkové plyny.

Krbová vložka je jak z hlediska komfortu, tak i znečištění místností spalinami a popílkem nesrovnatelně výhodnějším řešením, než krb.

Vašich příspěvků si vážím ale oponovat budu. U otevřeného krbu je potřebný silný tah a většina prachu zhoří a vyletí komínem. Krb otevřený ma mizivou účinnost, tak 15%, protože většina tepla je sálání. Obestavěná krbová vložka má má větší účinnost ale na svém povrchu 300°C a v tom nepřístupném prostoru je za pouhý týden takový sajrajt a ve vzduchovodu taky, kde se prohání 20 až 50 kubíků teplého vzduchu za hodinu.  To se nedá popsat jak to vypadá. Mám mnoho fotek.  Po každém zatopení vznikají na povrchu vložky saze a ty se dostávají do oběhu a taky kacerogeny a filtrují se plícemi.

to je pravda ale je to dvosledok pripojenia kominu na krbovu vlozku na antikorove alebo ocelove pripojenie ktore sa pripaja na vlozku z vonku sa do vnutra navara sukienka aby voda ktora kondenzuje stekala do vnutra krbovej vlozky a nie na vrch vlozky lebo vloyka zacne dechtovat a ten sajrajt dychate tak to asi tolko

Krb vypadá takto:

img256.imageshack.us/img256/1687/img0021q0.jpg

 

Bourat ho nechci. Existují nějaké možnosti pro zvýšení účinnosti?

Do krbu vlož dutú kovovú podkovu, v ktorej bude prúdit voda a tá bude vyhrievať rádiator pod oknom. Jediné efektívne riešenie.

OK asi to půjde, jestli je to vyzkoušené --já zkouším šetření plynu jinak ---

Já mám etážové plynové topení Změnil jsem umístění pokojového termostatu.Umístil jsem termostat přímo na radiator a na kotlu mám nastavenou teplotu 50st C a jak radiator dosáhne tuto teplotu +- tak se vypne topení a je to asi za 10 minut a potom radiator vyhřívá místnost, až klesne teplota asi o 2 st a to je doba asi 1,5 hodiny.Mezi desky radiatoru jsem umístil ventilátor z PC nastaavitelná rychlost/.

       Celkově vlastně využívám teplotu radiatoru bez vyhřívání.Teplota v místnosti na prostorovém termostatu je 20st+.Zdá se mi že šetřím plyn asi tak 6x Hi a mám tady všude ledky, které indikují stavy, topí, netopí atd.podle teploty okolí.Ještě uvažují o vylepšení a ještě mi to nikdo nerozmluvil, jestli je to dobré.Ale zasílám samoodečty energii, takže každý měsíc vidím spotřebu a hřeje mě to hi. ale musím si to ještě zlepšit.Za topení jsem ještě dal odrazovou folii, aby se teplo odráželo a naopak, aby nebyl radiátor moc chlazený ???Nevím jestli se to vyrovná?

 

 

Jestli máte kondenzační kotel s rozumnou modulací výkonu, tak bych řekl, že pouštíte zbytečně horkou vodu do radiátorů. Zkusil bych v tomhle počasí nastavit nižší teplotu vody do radiátorů. (Mě teď stačí radiátory vlažné jen cca 35° v horní části.) Pak by měl kotel jet prakticky trvale avšak malým výkonem a nepřetápět. Termostat na zdi by jej nemusel často vypínat.

Kdo bude i nadále zůstávat u plynového topení a ještě nemá kondenzační kotel, tak předpokládám, že cena kotlů klesne a bude příležitost kotel vyměnit. Nebudou dotace křivící trh a strach z nedostatku plynu a jeho vysoké ceny značně oslabí zájem o plynové kotle.

Místo plynu ebonitou tyč.

Tu úsporu 6x porovnáváte s čím? Můžete vysvětlit kam se ztrácel ten 6 násobek spotřeby plynu?

Ahoj, no je to myšlené tak že 10minut mi stačí na nahřátí 3 radiatoru na nastavenou teplotu na radiatoru a potom zastaví termostat topení, plyn,a než teplota klesne a zase se sepné termostat, tak to nyní trvá 1,5 hodiny, anïž by vlastně klesla moc teplota místnosti.Ten způsob, zahřívat jenom na 35 stupňů mi nevyhřál místnost na těch 20 stupňů, tak jsem přidával, ale je to jenom hra a měřím měsiční spotřeby na plynoměru který vedu už od roku 2006.